Pamatuje? I v Semilech bývalo koupaliště

Koupaliště v Semilech bylo uzavřeno před řadou let a v současnosti je jeho stav havarijní. Dvě betonové nádrže zarůstají vegetací a zůstávají skryty za živým plotem, přestože se nachází vedle frekventované pěší a cyklistické stezky z největšího semilského sídliště do centra. Ostudný stav koupaliště vedle sousední „odstrojené“ tribuny původního fotbalového stadionu kontrastuje s  nově vybudovanou lávkou na Ostrov, opravenou cyklostezkou na regulaci a upravenými břehy Jizery.

Zapomnělo se na koupaliště? Koupaliště zjevně není prioritou, ale dokonce se s ním nepočítá ani do budoucna.

Město zdůvodňuje tuto skutečnost vysokými náklady na rekonstrukci, náklady na provoz a neefektivností nekrytého koupaliště (jako by se snad uvažovalo o krytém bazénu), které lze používat pouze několik měsíců v roce.

Myslím, že v této souvislosti je užitečné odcitovat ze zastupitelstvem schválené studie Doteky vody.

S koupalištěm to nevypadá o moc lépe. Nádrž je zdevastovaná a léta bez vody. Obnova je neekonomická. Nejenže se Semilští v létě nikde nekoupou, ale s vodou ve městě nemají ani žádný jiný fyzický kontakt. …

Koupání v Jizeře, jak tomu bylo v minulosti, nové využití koupaliště, oživení soutoku a dotýkání se vody, tak by mělo vypadat toto místo. Ke koupání je potřeba vyčistit Jizeru, zabezpečit břehy a zajistit bezpečný vstup do vody koupacími moly, přichystat koupání pro malé děti mimo proudící vodu, zázemí a louku na slunění, zkrátka z ostrohu ostrova udělat plovárnu, jaká už tu kdysi byla. Koupaliště je územní rezervou, ze které by se mohlo stát například meditační jezírko – naučný přírodní biotop s velkou diverzitou rostlinných a živočišných druhů, z Chuchelského potoka svět dětských vodních hrátek. K oživení soutoku přispěje zmíněná plovárna na ostrohu ostrova, koupání na jezu, zpřístupněné ostrohy, opravené mikrostavby, kavárna u jezu s venkovním posezením, půjčovna loděk a mola nad vodou.

Koupaliště je tedy podle dostupných materiálů odsouzeno k zániku. Je přitom zarážející, jak malý prostor je ve studii věnován koupališti v porovnání s jinými lokalitami. Je odbyto uvedenou citací navrhující vytvořit meditační jezírko.  Koupaliště by mělo být nahrazeno říčními lázněmi na břehu Jizery. Architektonická studie a vedení města tak nabízí alternativu spočívající v možnosti vykoupat se v Jizeře okolo nově vybudované lávky, a to mezi silnicí ze sídliště Řeky do centra na jednom břehu a cyklostezkou a pěší stezkou na druhém břehu. Jsem přesvědčen, že to není správná cesta. Přesto je možné si udělat malou revizi současného stavu, porovnat ho s vizí Doteků vody a posoudit, nakolik se může tato vize zrealizovat a nakolik může splnit obvyklé požadavky na koupání.

Revize schválené vize

+   Zpřístupnil se ostrov lávkami.

+   Břehy se zčásti opravily a odstranily se z nich v některých částech drny s trávou.

+   Vybudovaly se schody k Jizeře s „chodníčky“, které umožní smočit  si nohy nebo si sednout a chytat ryby. Jsou ale příliš úzké např. pro piknik.

+   U ostrohu Ostrova je připoutáno gumové, nepříliš estetické molo, které spíše postrádá praktické využití.

-   Není kde se po případném vykoupání v Jizeře umýt, lehnout si, převléknout se a opalovat se.

-   Kavárna u splavu vybudována nebude, protože poetický hrázděný dům zchátral a nedávno byl odstraněn.

-   Vyčistit a prohloubit Jizeru může být obtížené, protože to závisí na majiteli splavu.

-   Z koupaliště se má vybudovat naučné jezírko, jako by nestačilo, že kolem teče Jizera, Chuchelák a náhon (už nyní obývaný chráněnými živočichy).

Sumarizace současného stavu dokazuje, že převážnou část plánu na říční lázně se nepodaří realizovat. Sama myšlenka říčních lázní na Ostrově je přitom v protikladu s rozvíjeným využitím Ostrova. Ostrov je čím dál více využíván jako stezka pro pěší a cyklisty mezi sídlištěm Řeky a centrem města, samotná trasa má být dokonce součástí nadregionální páteřní cyklostezky v Semilech. Současně má Ostrov plnit funkci říčních lázní.

„Lázně“ nebo spíše koupaliště však vyžadují určitou intimitu a oddělení od ostatního provozu. Na Ostrově přitom chybí jakékoli obvyklé zázemí spojené s koupáním: odpočinkové plochy, toalety, sprchy, převlékárny nebo občerstvení. Kolik lidí bude ochotno se v plavkách opalovat na Ostrově, převlékat se mezi oblečenými chodci a pejskaři a projíždějícími cyklisty? Kolik lidí je ochotně běhat po vykoupání do mobilního WC na druhé straně Ostrova? A kolik lidí je vůbec ochotno se koupat v Jizeře? Myslím, že odpověď na tyto otázky je možné si dát porovnáním počtu lidí, kteří se v teplých dnech koupají v semilských „říčních lázních“ a např. na koupališti v Železném Brodě nebo Košťálově. I nadále tedy platí, že Semilští se v létě nikde nekoupou, alespoň tedy ne v Semilech.

Jsou-li tyto skutečnosti pro občany nepřijatelné, nezbývá než vyrazit se vykoupat do okolních obcí nebo do Jizery. Jsem ale přesvědčen, že města by naopak měla vytvářet prostředí, které obyvatele povzbuzuje ve městě zůstat a ideálně láká i turisty do města. Je tedy důstojné, že několinásobně větší Semily vysílají vykoupat své obyvatele do Chuchelny, Košťálova, případě Železného Brodu (a to nejen autobusem v zimě)?  Proč jsou tyto obce schopny provozovat koupaliště a Semily nikoli?